Orientální umění původem z asijských zemí, které dopřává diváckému oku ohromující zážitek z neskutečných a nepřirozených výkonů člověka. Fakírské umění ukazuje lidskou odvahu a hlavně překračování hranic bolesti. K vidění jsou: chůze po střepech nebo žhavých uhlících, hřebíkové lože, levitace, cvičená kobra tančící na flétnu, hadí žena, propichování kůže, ale i žonglování s ohněm, plivání a polykání ohně.
Fakírské umění se určitě nedá provozovat v práci s dětmi a mládeží reálně. Některé fakírské kousky nám však můžou posloužit jednak jako atraktivní efekty v samotném vystoupení, ale i jako silný motivační prvek k překračování vlastních hranic strachu a pocitu bolesti samotného účastníka. V mnohých případech se však v oblasti cirkusové pedagogiky jedná o předvádění fakírských triků, u kterých jsou výkony odvahy a utrpení účastníka před divákem z větší míry simulovány. Řadíme proto tuto disciplínu do okruhu cirkusového herectví. Většina cviků se provádí naboso a v kostýmech na tuto disciplínu určených (odkryté břicho, holá záda).