O LEGRANDU
Jsme Cirkus LeGrando (dále jen CLG). Cirkusová škola pro děti, mládež a dospělé, která funguje v Brně od roku 2005 pod křídly Lužánek – střediska volného času. Díky dlouholetým kontaktům s německými kolegy jsme zahájili svoji činnost jako první tréninkový prostor specializující se na výuku cirkusových dovedností dětí, mládeže i dospělých v České republice.
Počátky však sahají až do 90. let minulého století, kdy se zakladatelské trio Jovan M. Jovanovski, Milan Rožtek a Konrad Heczko setkali jako spolužáci oboru Dramatická výchova na Divadelní fakultě JAMU v Brně. Zde byli společně fascinováni pouličním divadlem, žonglováním, akrobacií a dalšími artistickými disciplínami. Ihned po absolutoriu v roce 2000 se věnovali práci s mládeží na brněnských volnočasových pracovištích (tehdy SDV Labyrint a CVČ Ulita) – vznikla tak tradice akcí jako festival „Mezi panely“, pouliční divadlo „Léto a dým“, „Den žonglování v Brně“ a další, které v pozměněné formě fungují dodnes. Soustředili okolo sebe skupinu nadšenců, se kterými v roce 2005 vyrazili na mezinárodní výměnu do Stuttgartu do Jugendhaus Fasanenhof.
Ve stejném roce získal CLG finanční podporu od České národní agentury Mládež, od Jihomoravského kraje a SVČ Lužánky, což umožnilo nakoupit nezbytný materiál a v létě rozjet pilotní příměstské tábory zaměřené na cirkusové dovednosti, završené závěrečným představením pro rodiče.
V současné době nabízíme zájmové aktivity během školního roku (kroužky pro děti a mládež, kondiční cvičení pro dospělé, víkendové kurzy, workshopy). Součástí naší pedagogické práce jsou také výukové programy, ať už v domácích prostorách, tak i formou výjezdů. Vedle celoroční vzdělávací činnosti nabízíme např. příměstské tábory, lyžování s cirkusem či letní putovní soustředění. Novinkou roku 2016 byl tzv. Family Cirkus – cirkus pro děti od 3 let a jejich rodiče.
Trenérská sekce odrostlejších cirkusáků vystupuje s představeními, které hraje nejen na festivalech nového cirkusu. Dosud vytvořila autorská představení „Kolotoč“, „Showtime“, „LE“ a „Další, prosím!“. Trenéři vystupují také v pouličních průvodech na chůdách, předvádějí ohňovou show či UV žonglérskou show. Nabízí také představení na klíč, tedy pásma čísel složených z jednotlivých disciplín. Jednu divadelní sezónu účinkovali trenéři CLG také v Národním divadle Brno v inscenaci „Můj Nestroy“. Spolupracujeme s Divadelní fakultou JAMU (dva semestry jsme učili akrobacii a pohyb, vedeme kurzy vzdušné akrobacie v rámci různých projektů, pravidelně hostíme stážisty). Konzultovali jsme několik diplomových a bakalářských prací.
Nedílnou součástí naší činnosti jsou mezinárodní výměnné projekty s partnery z Německa, Španělska, Polska a Belgie. Reprezentujeme město Brno v partnerském městě Stuttgartu a jsme na oplátku hostiteli spřátelených organizací věnujících se cirkusové pedagogice. Od roku 2014 pořádáme (vždy v červnu) mezinárodní festival mladého cirkusu Freš Manéž.
Vzděláváme také své instruktory prostřednictvím víkendových kurzů zaměřených na metodiku cirkusových disciplín, bezpečnost při práci, dramaturgii, hry, profil trenéra či evaluaci nabytých dovedností. Zážitky a zkušenosti z letních projektů a jejich následná reflexe pak pomáhají rozvíjet teoretické poznatky a aplikovat je v praxi.
V letech 2016–2018 jsme se zapojili do projektu ABCIRK. ABCIRK – Junior Leader scheme in youth circus je projektem strategického partnerství v rámci programu Erasmus + mezi Galway Community Circus (IE), Cirqueon (CZ) a Cirkus LeGrando (CZ). Projekt se skládal ze tří mezinárodních učebních modulů pro patnáct mladých lidí (od 15 do 19 let) ze zmiňovaných organizací. Moduly byly vedeny šesti zkušenými lektory, kteří účastníky provedli hledáním různých cest a metod cirkusové pedagogiky.
Celý vzdělávací proces byl zdokumentován prostřednictvím videí natočených samotnými účastníky, která můžete shlédnout ZDE.
Protože bylo toto partnerství všemi zúčastněnými vyhodnoceno jako velmi úspěšné a přínosné, rozhodly se tyto tři školy podat nový projekt zaměřený na peer to peer learning a pozvat do něj nového partnera z Belgie – Cirkus in Beweging, aby se k nim připojil do dalších dvou let.
V roce 2007 obdržel CLG „Cenu brněnského chodce“ za inspirativní práci s mládeží.
Naše programy byly realizovány také na odborných setkáních učitelů a studentů pedagogických oborů: pedagogická fakulta MU, funkční studium „Dokážu to?“ pro vedoucí středisek volného času, Ateliér Divadlo a výchova DiFa JAMU a také jako samostatné akreditované kurzy pro učitele. V roce 2012 proběhl mezinárodní kurz Cirkus4EUTH pro zájemce o cirkusovou pedagogiku nejen z ČR.
V polovině roku 2013 započala dlouho očekávaná přístavba multifunkční manéže u stávající budovy pracoviště Legato v Brně Kohoutovicích, rezidence Cirkusu LeGrando. Slavnostně byla otevřena 3. prosince 2013. Hala s vysokými stropy umožňuje nejen výborné podmínky pro trénink vzdušných disciplín, ale svými rozměry také konání workshopů či cirkusových představení.
Činnost CLG můžete sledovat:
na oficiálním WEBu, na FB (Cirkus LeGrando Fans nebo Cirkus LeGrando), na Instagramu, na Soundcloud
O AUTORECH
MgA. Jovan Marek Jovanovski, *1977 Brno
Po absolutoriu na Divadelní fakultě JAMU, obor dramatická výchova, zakládá divadelní soubor Plán B, se kterým se účastní přehlídky studentských divadel Prima sezona. Využívá cirkusových dovedností a pouličního umění v sociální práci v nízkoprahovém klubu Labyrint. Věnuje se pouličnímu divadlu s mládeží, žonglování a aktivně působí v divadle Facka. V roce 2005 s kolegy spoluzakládá Cirkus LeGrando pod Střediskem volného času Lužánky. V roce 2007 obdržel CLG „Cenu brněnského chodce“ za inspirativní práci s mládeží. V letech 2010 – 2012 absolvuje tříletý vzdělávací kurz „Ředitel-manažer“ v rámci TRS DoTo. Působí jako lektor výukových programů, pedagog školících kurzů pro učitele a kurzů pro děti, mládež a dospělé. Prezentuje činnost CLG na konferencích a seminářích (MU, JAMU, IQ Roma). Udržuje kontakty se zahraničními kolegy zaměřené na sdílení zkušeností v oblasti cirkusové pedagogiky (Německo, Španělsko, Polsko). V letech 2009 a 2010 působí jako externí lektor pohybové výchovy na Divadelní fakultě JAMU. V roce 2010 reprezentuje Českou republiku na celosvětové výstavě EXPO v Shanghaji. VÍCE O JOVANOVI…
MgA. Konrad Heczko, *1976 Český Těšín
Vystudoval Akademické gymnázium v Brně. Po absolutoriu na Divadelní fakultě JAMU, obor dramatická výchova, se věnuje pouličnímu divadlu s mládeží a hobby artistice. Vede soubor Ignis inferno. V roce 2005 s kolegy spoluzakládá Cirkus LeGrando pod Střediskem volného času Lužánky a DDM Domeček. Kromě pedagogické práce (výukové programy, kurzy, kroužky, prezentace) se věnuje také public relations, propagaci a tvorbě metodických materiálů. Je sběratelem a opatrovatelem knih s cirkusovou a artistickou problematikou. VÍCE O KONRÁDOVI…
MgA. Milan Rožtek, *1974 Martin (Slovensko)
Od 09/08 zaměstnanec SVČ Lužánky v Brně, zaměstnán jako pedagog volného času, divadelní pedagog, lektor v oblasti cirkusu pro děti a mládež, organizátor mezinárodních výměnných projektů pro mládež, lektor školících kurzů pro pedagogické pracovníky. Od 01/02 – aktivní působení v oboru cirkusové pedagogiky ve Stuttgartu (Circus Circuli) a od 01/05 v oboru cirkusové pedagogiky v Brně (LeGrando). Od 09/95 do 06/01 – magisterské studium oboru Dramatická výchova na Divadelní fakultě Janáčkovy Akademie múzických umění v Brně.
Mgr. Aneta Tesařová, *1985 Brno
Po absolutoriu na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v oboru Učitelství matematiky a výpočetní techniky pro střední školy v roce 2010 „utekla“ k cirkusu LeGrando, kde pracovala jako externí lektorka již od jeho založení v roce 2005. V CLG poté působí jako trenérka, lektorka výukových programů, školících kurzů pro učitele a pravidelných aktivit pro děti, mládež i dospělé s cirkusovým zaměřením. Zajišťuje a vede pravidelné i jednorázové kondiční kurzy vzdušné akrobacie pro dospělé, vystupuje jako performerka na akcích pro veřejnost, věnuje se tvorbě propagačních materiálů. Kromě toho pracuje v Otevřeném klubu s neorganizovanou mládeží, vede kroužky navrhování a šití kostýmů. Pravidelně se účastní mezinárodních projektů zaměřených na výměnu cirkusových dovedností (Německo, Španělsko, Polsko, Belgie), a to jako účastník i lektor. Současně s prací se ráda dále vzdělává (kurzy: zdravotník pobytových akcí, vzdušná a partnerská akrobacie, tanec, webové aplikace, španělština, kovařina, práce s časem, …). To vše až do roku 2015, kdy do jejího života vstoupila malá paní Matylda, a poté i pan Mikeš. Od té doby se snaží zkrotit čas tak, aby ho bylo dost na vše a všechny, co má ráda. Jde to ztuha…
ŘEKLI O NÁS
Dáša Trávníková, Fakulta sportovních studií, MU, BrnoS lektory brněnského Cirkusu LeGrando jsem se seznámila snad ještě dříve, než tato skupina aktivních a schopných lidí začala pod hlavičkou LeGranda oficiálně působit. Společně jsme se setkávali v centru Labyrint a vzájemně si předávali zkušenosti a nové žonglérské prvky. Vzdělávací i performační aktivity LeGranda se od té doby rozrostly o další cirkusové dovednosti a je skvělé sledovat, jak se jim práce daří a kolik spokojených klientů z řad dětí v roli účastníků kroužků, či rodičů v roli diváků dětských a dalších představení v režii LeGranda za devět let své existence oslovili.
Protože sama aktivně usiluji o rozvoj žonglování a dalších technik nového cirkusu v českém prostředí, považuji aktivity Cirkusu LeGrando za velmi záslužné. Nemohu opomenout ani jejich schopnosti organizační. V Brně zavedl Cirkus LeGrando několik tradičních akcí jako Žonglování na ledě nebo Mezinárodní den žonglování, které se každým rokem těší velkému zájmu žonglérské i laické veřejnosti a kterých se i já velmi ráda účastním.
Od letošního roku (2013) může LeGrando realizovat své kroužky a představení také v novém prostoru Manéž. Osobně oceňuji zavedení tréninkového „Open Space“ pro žonglování či akrobacii, kterého se může kdokoliv zúčastnit. Do alternativního prostoru Manéže již také LeGrando pozvalo několik českých a zahraničních umělců nového cirkusu a nabídlo tak brněnským divákům zcela netradiční divadelně-cirkusový zážitek.
Lektorům a milým kolegům z Cirkusu LeGrando bych ráda popřála mnoho dalších úspěšných akcí a mnoho spokojených malých i velkých žonglérů či akrobatů! Věřím, že naše vzájemná spolupráce, které si velmi vážím, bude i nadále pokračovat a vzkvétat!
Jiřina Jansová, učitelka ZŠ BučovicePřed mnoha lety jsem se zúčastnila dvoudenního školení k rozvoji tělovýchovných aktivit pro učitele základních a středních škol. Byla jsem přímo nadšená touto netradiční akcí a přístupem vedoucích, kteří nás tyto dva dny učili různé cirkusové disciplíny. Staly se z nás zase na chvilku děti a ne paní učitelky.
Přemýšlela jsem, jak vše, co jsem se naučila, předat dětem. No a samozřejmě nezapomenout na to své nadšení, že jsem to tenkrát dokázala. Naučila se chodit po hřebících, ležet na střepech a nezranit se, chodit po laně atd. Těžko se o tom píše, jsou věci, které se prostě musí zažít, prožít a pořádně je vstřebat. A hlavně být pyšný na to, co člověk dokázal. Ten, kdo má duši dítěte, to jistě pochopí.
Nejdřív jsem se svou třídou jela na půl dne do Brna, kde jsme se stali cirkusáky. Děti byly nadšené, chtěly jet znovu a vše doma líčily rodičům. Jenže to nebylo ono, s tím jsem nebyla spokojena. Rodiče si nemohli vychutnat tu radost dětí a pochopit je. Dokonce si myslím, že si to ani nedovedli představit a nevěřili všemu, co děti doma vypravovaly. Tak jsem si řekla, co kdybychom to zkusili jinak. Pozvala jsem Konrada a Jovana s celým šapitó do Základní školy Bučovice 710. Pozvání přijali a prožili jsme s nimi nádherný den. Od rána s dětmi nacvičovali různé disciplíny a žonglérské kousky. Odpoledne se konalo vystoupení pro rodiče. Děti vystupovaly celou hodinu za zvuků hudby, povzbuzovány potleskem rodičů. Někteří z dětí překonaly poprvé ostych, vystoupily na veřejnosti, jiní zažily opojnou chuť obrovského aplausu na závěr vystoupení. Rodiče nevěřícně kroutili hlavami, co se vše jejich děti dokáží naučit za jedno dopoledne. A za to vše vděčíme Jovanovi a Konrádovi. Dnes už našim kamarádům, kteří jezdí do Bučovic pravidelně v červnu a pořádají pro naše čtvrťáky a jejich rodiče tuto velkolepou „šou“. Místo školního výletu máme cirkus. A ne ledajaký.
Byl to vždy velký zážitek pro rodiče i děti. Dnes už první „cirkusáci“ opustili naši školu, ale když se spolu setkáme, stále vzpomínají a líčí své tehdejší zážitky a pocity. Myslím si, že nebudou mít v životě moc příležitosti stát se provazolezcem, kouzelníkem nebo se jen tak válet po střepech a nezranit se.
Hoši, děkujeme Vám, děláte bezvadnou zájmovou činnost a děti na Vás mají nezapomenutelné vzpomínky.
Jitka Weinerová, fanynka a hostitelka letního cirkusáckého táboraProč cirkus LeGrando? Protože jsou to superprofíci, co pracují s úsměvem a nadhledem. Přineslo mi dvě zásadní pravidla, které jsem aplikovala do života, že „cirkus bolí“ a „správný cirkusák se neruší, když odpočívá“.
Měla jsem možnost poznat skvělé osobnosti s mě sympatickým životním nadhledem a sílou překonávat komplikace alternativním způsobem. Děti, které se motají kolem cirkusu, jsou, pravděpodobně i díky pedagogickému vedení, nadmíru zodpovědné a umějí „makat“, když je třeba, mají v sobě motivaci a ambice dokázat nemožné (to ale platí vlastně i o vedení). Celkově umí všichni mezi sebou výborně komunikovat a svoje úsilí směřovat k společným úžasným výsledkům. Naše děti LeGranďáky milují a mají v nich velký vzor /i v těch špatných věcech/.
Obdivuji profesionální přístup, ohromnou trpělivost s dětmi a překonávání fyzické i psychické náročnosti s elegancí veselého cirkusáka. Také mě nadchl způsob organizace akcí a její následné realizace. Líbí se mi obětavost, tolerance a respekt vedoucích a dalších zúčastněných dospělých. Nelíbí se mi, že jste tak daleko.
Navrhuji vytvořit detašované pracoviště v Jindřichově Hradci. Zájemce dětské i dospělé mám. A je jich dost. Všichni, co viděli táborové představení v šapitó, se mě dotazovali, kam se na to chodí? Jihočeská sekce je tedy otevřená lecčemu.
Luboš Fridrich, rodič a fanoušek….. když mne oslovil Konrád Heczko, abych napsal pár slov o tom, co pro mne znamená Cirkus LeGrando, tak jsem dlouho přemýšlel, zda jsem opravdu tím správným člověkem, který by měl něco podobného psát. Bohužel nebo pro mne spíš bohudík jsem s LeGrandem již tak strašně srostlý, že to hodně ovlivní jakýkoliv pohled na „věc“. Nakonec jsem si ale řekl, proč ne, proč tento příspěvek nepojmout úplně jinak a nenazvat ho „…… jak to všechno začalo a skončilo nebo spíš pokračuje“.
V roce 2007 jsme šli s manželkou a synem (Mišuge) po městě a všimli jsme si letáčku na Cirkusový příměstský tábor. Protože syn od malička tíhnul k cirkusu a zajímal se o kouzlení, doma měl spousty videokazet s představeními Cirque du Soleil a různými kouzelníky, tak volba byla jasná.
V pondělí jsem s ním tedy vyrazil do Kohoutovic do Legata (v té době Ulity), které je domovským centrem volného času Cirkusu LeGrando a kde byl tento příměstský tábor. Ujal se nás Marek Jovan Jovanovski, který na mne působil dosti zvláštním dojmem, ale i přesto jsem jim syna svěřil a odjel do práce. Po cestě jsem volal manželce se slovy, že si nejsem jist, zda jsme udělali dobře, protože se syna ujal „nějakej“ mlaďoch, který na mne působil dosti zvláštním dojmem (na nohách neměl boty, nohy špinavé, kalhoty seprané, na rozcuchané hlavě dredy….). O to větší překvapení pro mne bylo odpoledne po návratu domů, kdy mne přivítal syn plný nadšení a s žádostí, že chce žonglovací míčky. Řekli jsme mu, že když se do konce týden naučí žonglovat, tak mu je koupíme. A ony uplynuly dva dny a už to zvládal. Tak jako každý příměstský tábor LeGranda, byl i tento v pátek zakončen představením pro rodiče a tam to asi vše začalo. Byli jsme překvapeni, jak se tento „zvláštní“ člověk a nejen on chová k dětem, jak ho děcka berou a co dokázali s dětmi za týden secvičit. A co myslíte, že následovalo? Syn přišel domů a říká: „Já chci na další turnusy, je to tam bomba“. A tak jsme museli koupit žonglovací míčky a samozřejmě ho přihlásit na další dva turnusy, na kterých se naučil nejen žonglovat s noži a hořícími kužely, ale i jezdit na jednokolce. A my jsme opět stáli v pátek na představení a byli hrdí na to, co syn dokázal a vděční za to, že se někdo dokáže takto věnovat dětem. V tu chvíli jsme si řekli, že to je přesně to, čemu se bude syn a následně i dcera (Romča) věnovat. A opravdu se tak stalo. Následovali další roky a příměstské tábory a celoroční aktivity, kdy se začala postupně přidávat mladší dcera a my s manželkou jsme začali vracet tu snahu, kterou jim věnují, podporou účastí na všech akcích. Chytlo nás to tak, že jsme například jeli na „otočku“ do německého Göppingenu, kde se vedoucí a náš syn, kterého si časem vybrali do svého týmu, účastnili setkání dětských cirkusů nebo jsme začali pomáhat různě s odvozem věcí na tábory apod. a troufnu si říct, že nás všichni začali brát jako součást tohoto „světa“. A už jsme v tom začali lítat i my :o).
Prostě LeGrando je něco, co člověka chytne a už nepustí. A názorným příkladem jsme my s manželkou, protože i přesto, že naše děti se už účastní táborů a všech akcí jako vedoucí a instruktor (mladší dcera), tak stále chodíme na všechny představení a často jezdíme i na akce, na kterých jsou jen vedoucí nebo instruktoři se svými představeními.
Asi největším překvapením pro mě bylo, když mi nedávno syn i dcera nezávisle na sobě řekli: „Taťko, nevím, co bych dělal/a kdyby LeGrando nebylo. LeGrando je můj smysl života a znamená pro mne strašně moc“. A to je to, čím je LeGrando.
LeGrando je životní styl, LeGrando je zábava pro celou rodinu, s LeGrandem se nikdo nenudí. A já aspoň zde můžu poděkovat všem, kteří ho dělají takovým, jaký je, že se pro toto zapálili, že se věnují něčemu, co dává smysl, ale hlavně, že se věnují dětem.
Tak tedy díky LeGrando nebo vlastně Anet, Bájo, Datle, Gábo, Ivet, Ivo, Jovane, Konráde, Mikine, Mikku, Milado, Mildo, Míťo, Peťane, Vojto a taky vlastně dnes už Mišuge a Romčo a ještě další instruktoři :o)