Klauniády – tedy komické výstupy krátkého i delšího trvání mají své kořeny hluboko v historii. V průběhu dějin se tato veselá podívaná proměňovala přes komediální hry masek, pouliční „Komedie dell‘arte“, Pieroty a Harlekýny až do podoby výstupů cirkusových šašků, neboli klaunů tak, jak je známe i dnes.

Dětská naivita, konflikt a upřímně zahrané pocity. To jsou základní kameny klaunské etudy. Úkolem klauna je vyvolat emoce v divákovi. Čím silnější, tím lépe. A nezáleží na tom, jestli je to pláč nebo bouřlivý smích. Naivní snílek, neohrabaný ve svém počínání, dokáže mistrně manipulovat s energií publika a vytvářet různé reakce.

Abychom byly schopni něčeho takového docílit, musíme provést aktéry vhodnými cvičeními.

Typické znaky, které nám můžou být nápomocny jak v práci s klauny, tak u tvorby klauniád:
• nos – červený nos
• oblečení – barevné a pestré, předimenzované nebo příliš malé, multifunkční
• protiklady – malý/velký, rychlý/pomalý, aktivní/pasivní…
• pohyby – přehnané nebo naopak detailně pečlivé
• problémy a jejich řešení – problém je na každém kroku, nápadité až bláznivé řešení
problémů
• rekvizity – reálné nebo vymyšlené věci, obří nebo mini rekvizity
• dětská naivita a nekonečná fantazie
• omyly, nedorozumění a záměny
• vědomá práce s publikem – klaun vždy vnímá přítomnost diváka, nikdy není na scéně sám
pro sebe
• vykládaní vtipů – pro klauna k popukání
• řetězová reakce – z malé nehody se vyvine obrovská katastrofa
• komplikovanost – jak udělat zadaný úkol co nejkomplikovaněji

KLAUNSKÉ TECHNIKY

Klaunské techniky sólo – škola zakopnutí

Technika zakopnutí bez pádu

Klaun se pohybuje po prostoru a:

  • V určitém momentě zahákne svou pravou nohu o levou, tělo přebírá impuls a v efektu zakopnutí mění směr chůze otočkou vlevo. Klaun pokračuje dál v pohybu po prostoru.
  • Vzápětí zakopne pravou nohou o levou nohu, tělo přebírá impuls a protlačením beder kupředu padá k zemi – v posledním momentu však dopadá na pravou nohu a normálně pokračuje v chůzi.
  • Na povel vedoucího se klaun otáčí směrem k němu, mává na něj, chce ho pozdravit, ale u toho zakopává.

Technika zakopnutí s pádem

  • Klaun jde prostorem, zakopává a padá do parakotoulu – pád je odrolován přes předloktí, rameno, záda a hýždě. Později je možné obohatit pád tlesknutím ruky o podlahu.
  • Klaun padá na břicho – pád je tlumen rukama. Ze začátku je dobré padat přes kolena na břicho, hlava je v záklonu.
  • Klaun padá na zadek – chůze směrem vzad a následné zakopnutí. Klaun padá s nataženýma nohama vzad, pád je tlumen rukama vedle hýždí. Pád je ukončen kotoulem vzad přes rameno a klaun se ocitá v lehu na břichu.

Klaunské techniky sólo – škola s kloboukem

Zvedání klobouku ze země

Na zemi leží klobouk, klaun ho chce zvednout. Nahýbá se k němu, ale v ten stejný moment dává klobouku malý impuls lehkým kopnutím nohou, takže dochází k efektu samovolného pohybu klobouku vpřed.

Nasazování klobouku na hlavu

Klaun drží klobouk v obou rukách a nasazuje si ho na hlavu. Těsně před nasazením vystřeluje klobouk prsty směrem vzhůru, čímž vzniká dojem, že na klobouk působí odpudivá síla.

Klaunské techniky sólo – škola s nafukovacím balónkem

Nafukování balónku

Klaun se pokouší různými způsoby nafouknout balónek: vzduch z balónku se mu vrací zpátky do plic, vzduch mu uniká mezi prsty, nafouknutý balónek se vyfoukne za letu…

Letící balónek

Klaun drží klobouk v obou rukách a nasazuje si ho na hlavu. Těsně před nasazením vystřeluje klobouk prsty směrem vzhůru, čímž vzniká dojem, že na klobouk působí odpudivá síla.

Neposlušný balónek

Klaun drží nafouknutý balónek, stojí v klidu a natěšeně ho pozoruje. Najednou se balónek začne samovolně hýbat libovolným směrem. Klaun ho neustále vrací do klidové pozice, balónek svou neposlušnost opakuje dokola, mění směr, zrychluje nebo zpomaluje… Klaun by u tohoto cvičení měl stát na místě.

Praskání balónku

Klaun obdrží mírně nafouknutý a zavázaný balónek. Úkolem klauna je prasknout balónek: dupnutím, zmáčknutím, zasednutím, zavalením… Protože je balónek nafouknutý jen málo, je dost komplikované ho prasknout, což nabízí dost vtipných okamžiků pro samotného aktéra i pro přítomné účastníky. Cvičením se zároveň učíme reakcím na nečekaný impuls – prasknutí balónku.

Klaunské partnerské techniky

Partnerské techniky se můžou provádět ve dvojicích nebo malých skupinkách. Při práci s dětmi je důležité na začátku cvičení vysvětlit, že je každý zodpovědný sám za sebe a taky za svého partnera.  Stojí za zamyšlení, jakým způsobem budou jednotlivá cvičení vedena, tak aby se prvky agrese, které jsou v některých technikách přítomny, nezvrtly do nechtěné tvrdé hry mezi partnery.

Fackování

Na začátku cvičení je dobré pracovat zpomaleným pohybem, kde klaun-1 dává pomalou facku klaunovi-2, klaun-2 přebírá impuls a otáčí pomalu uvolněnou hlavu ve směru inkasované facky.

Dva klauni stojí proti sobě. Klaun-1 dává pravou rukou lehkou facku klaunovi-2. Ten v momentě dopadu ruky na tvář tleskne rukama, levou rukou si chytá zasaženou tvář a otáčí hlavu směrem doprava.

Variace: Klaun-1 chce dát klaunovi-2 facku, ale ten si včas dřepne. Klaun-1 se ve švihu otáčí kolem své osy a dává facku klaunovi-2, který se mezi tím opět postavil.

Když je technika fackování zautomatizována, můžou se hledat situace, ve kterých je možné nacvičenou techniku využít.

Dupnutí na nohu

Klaun-1 stojí s mírně předkročenou nohou. Klaun-2 naschvál jakoby dupne klaunovi-1 na nohu (klaun-2 ve skutečnosti na nohu nedupne, jeho chodidlo dopadá těsně před partnerovu špičku a hned se vrací na původní místo). Klaun-1 umocňuje dojem dupnutí na nohu vhodnou reakcí – foukání chodidla, skákaní na jedné noze, skuhrání, bolestivý tanec…

Tahání za vlasy

Klaun-2 položí svou pěst na hlavu kaluna-1, který sedí vedle něj v tureckém sedu. Klaun-1 chytne oběma rukama partnerovu pěst a výraz jeho tváře signalizuje bolest. Klaun-2 dává impuls tahu směrem vzhůru, klaun-1 následuje impuls a pomalu vstává do stoje, přičemž se stále drží za ruku klauna-2. Navenek se to jeví, jakože je tahán do stoje za vlasy.

Klobouk – ruka, ruka – klobouk

Klaun-1 a klaun-2 stojí naproti sobě, každý má na hlavě klobouk. Klaun-1 podává klaunovi-2 pravou ruku na pozdrav, ten však v tom stejném momentě zvedá na pozdrav pravou rukou svůj klobouk. Oba vidí, že došlo k nedorozumění – klaun-1 zvedá klobouk, ale klaun-2 si v tom momentě nasazuje klobouk a podává klaunovi-1 ruku, vše se opakuje několikrát; rytmus střídání akce se může postupně zrychlovat.

Chůze přes břicho

Klaun-1 leží na zemi na zádech, jeho břišní svaly jsou napnuté. Klaun-2 prochází nevšímavě prostorem, přistupuje stranou k partnerovi ležícímu na zemi, jednou nohou mu šlápne na břicho, překročí ho a pokračuje v chůzi. Klaun-1 v ten moment zvedne ruce i nohy vzhůru jako sklapovací nožík. Trik je vtom, že nášlap klauna-2 na břicho klauna-1 je hraný, takže klaun-2 se ležícího klauna-1 vůbec nedotkne.

Kopanec do zadku

Klaun-1 stojí stranou napravo od klauna-2, ten nabere pravou nohou švih a lehce kopne klauna-1 do zadnice. V ten samý moment si klaun-2 tleskne pravou rukou o vlastní zadnici, čímž přidá na hlasitosti kopance. Klaun-1 přebírá impuls a vlnou přes kolena po hlavu se dostává do pohybu vpřed, samozřejmě s utišováním trefené části těla.  

!!! Nekopeme špičkou nohy. Ze začátku je vhodné vést pohyb nohy pomalu a cíleně.

Klaunská akrobacie

Klaunská pyramida

Mezi jednoduché klaunské pyramidy patří pyramida, která se na konci společného stavění rozsype popadáním klaunů na zem. Tuto akci je možné zkoušet s třemi nebo více klauny.

Klaun-1 se postaví do stoje mírně rozkročného. Klaun-2 pokládá svou pravou nohu na stehno klauna-1 a pravou rukou se přidržuje o rameno klauna-1, klaun-1 přidržuje levou rukou pravou nohu klauna-2. To samé udělá klaun-3 – položí svou pravou nohu na stehno klauna-2 atd. Každý nástup klauna do pyramidy je doprovázen hlasitou prezentací velkého výkonu (olé, a opá). Když je řada dokončena, přistupuje na řadu nejmenší klaun, který celou akci ze strany pozoroval. Rázně přiloží svou pravou nohu na posledního klauna v pyramidové řadě a na jeho hlasité „olé“ se celá pyramida rozpadne. Toto cvičení je i malým nástinem krátké klauniády, ve které je možné se skupinou vymýšlet různá zakončení.

Housenka

Několik klaunů sedí na zemi v řadě za sebou se skrčenýma nohama v kolenou, ruce mají upažené. Na společný povel se všichni otočí na stejnou stranu tak, že první klaun v řadě se dostává do polohy „lavice“. Ostatní se rukama podpírají o podlahu a nohy mají zaháknuté na zádech klauna za nimi. Když se tato figura housenky povede, je možné ji společně rozpohybovat směrem vpřed nebo vzad.

Chůze ve vzduchu

Klaun-1 předpaží a zezadu uchopí ramena klauna-3, klaun 2 se zahákne v podpaží o ruce klauna-1 a za chůze klaunů-1 a 3, imituje chůzi ve vzduchu.

Dánský řetěz

Tato technika, stejně jako chůze ve vzduchu, se často používá u pochodů klaunů. Klaun-1 obejme zezadu přes podpaží klauna-2 a pevně spojí ruce na jeho hrudi. Klaun-2 se zavěsí v podkolení přes ramena klauna-3, klaun-4 se zavěsí v podpaží o chodidla klauna-2 a v podkolení přes ramena klauna 5, atd.

Krabí řetěz

Klaun-1 se nachází v pozici na všech čtyřech, břicho směřuje ke stropu. Klaun-2 zaujme před ním stejnou pozici, neopírá však svoje ruce o podlahu, ale zahákne se v podpaží o stehna klauna-1 těsně za koleny. Řetěz se může pohybovat směrem dopředu a může být libovolně prodlužován o další klauny.

Práce se židlí

Braní židle

Klaun-1 se chce posadit na židli. Těsně před dosednutím mu klaun-2 židli bere směrem do strany. Klaun-1 padá na zadek a pád může ukončit kotoulem vzad.

Braní židle – trojkombinace

Židle má dvě pozice A/B vedle sebe.
Klaun-1 se chce posadit na židli A.
Klaun-2 bere židli a přemísťuje ji B.
Klaun-2 si sedá na židli, ale klaun-3 ji přemísťuje na pozici A, klaun-3 si sedá, ale klaun-1 včas přesune židli na pozici B atd.

Nejkomplikovanější usednutí

Jak si co nejkomplikovaněji sednout na židli? Jednoduché zadání, za kterým je možné hledat nečekané komplikace.

!!! Nikdy nebereme židli směrem vzad – za padajícím klaunem musí být volný prostor.

Chůze přes židli

Klaun přichází zepředu k židli. Pokládá jednu nohu na hranu sedátka, druhou nohou nabírá švih a pokládá chodidlo na hranu opěradla. Švihovou nohou zatlačí do opěradla, tělo zůstává vzpřímené – pohled fixuje do libovolného bodu před sebou. Klaun přenáší těžiště nad opěradlo, židle se plynule převrací přes zadní nohy na podlahu. Po převrácení židle pokračuje klaun dále v chůzi.

!!! Obě nohy zůstávají do dopadu židle na zem na židli.

Techniku je dobré nacvičovat s dopomocí, kdy je klaun přidržován za ruce.

Variace: V bodě překlápění židle je možné pohyb zastavit a balancovat sem-tam, čím se utužuje pocit jistoty před pádem židle na zem.

VÝRAZ A MLUVA

Svým výrazem dává klaun publiku najevo svoje pocity, emoce a nálady. Mezi výrazové prostředky patří mimika, gestikulace, pohyb, hlas a mluva.

Hlas a mluva

Hlas a mluva jako výrazový prostředek klaunů mají úplně jiné postavení, než každodenní mluva mezi lidmi. Nezastupují totiž jenom verbální komunikaci, ale zcizují se a transformují do zvláštního způsobu komiky. Jestli použijeme mluvu a hlas jako komunikační prostředek, musíme dbát na několik hlavních zásad:

  • klaun mluví zřetelně
  • klaun nemluví rychle
  • klaun mluví pořád směrem k divákům
  • klaun nemluví do potlesku, dělá pauzy
  • klaun nechává prostor pro mluvu i akci svému partnerovi

Hatmatilka

Klauni předvádí různé situace (setkání, čtení novin, přednáška, projev…), nesmí však mluvit řečí vlastní, ale používají řeč smyšlenou – fantazijní, tedy hatmatilku.

Kladná odpověď

Dva klauni spolu vedou dialog na dálku – každý stojí v rohu místnosti, klaun-1 se táže na cokoliv, klaun-2 smí odpovídat jen kladně. Později mohou klauni vést stejný dialog během nějaké vlastní akce.

Jednoslovný dialog

Dvěma klaunům se zadá jedno slovo, například „zmrzlina“. Jejich úkolem je vést spolu rozhovor, můžou však použít jen zadané slovo, které vyslovují s různou intonací a různým způsobem. Toto cvičení procvičuje schopnost skromnými možnostmi dojít k důraznému výrazu.

Dialog s klobouky

Klaun má k dispozici dvě různé pokrývky hlavy (klobouk, čepice, šátek, peříčko…). Jeho úkolem je vést dialog hatmatilkou mezi dvěma postavami; změna pokrývky hlavy znamená výměnu postavy – změnu výrazu, intonace, hlasu…

Gestikulace

Gestikulace je výrazovým prostředkem, který zapojuje do výrazu kompletně celé tělo. Podporuje samotnou verbální komunikaci, ale mnohdy se jí dá rozumět i beze slov. Jedna z hlavních vlastností klauna je například schopnost divit se. Klaun nedoprovází svůj údiv jen výrazem tváře nebo slovem, používá k tomu celé svoje tělo. V tomto případě jsou vhodná různá pantomimická cvičení a hry na sochy.

Hra na sousoší

Her na sochy je nespočetné množství, jsou velice vhodné na práci s gesty a celkovým výrazem těla. Zde uvedeme jednu z nejpoužívanějších:

Skupina klaunů stojí v kruhu, klaun-1 vstoupí do kruhu a zaujme určitou pózu s určitým výrazem; klaun-2 přistupuje ke klaunovi-1 a doplní obraz svou pózou; klaun-1 opouští kruh a obraz klauna-2 doplní další klaun,…

Přehnané příběhy

Pedagog vypráví před skupinou klaunů přehnanou historku plnou napětí, strachu, překvapení a nesmyslů. Klauni reagují hlasem a nadsazeným gestem na různé nuance údivem a přehnaným prožíváním emocí.

Později můžou klauni doprovázet lektorovo vyprávění vlastní akcí.

Mimika

Mimika patří mezi nejdůležitější výrazový prostředek klaunů. Nespočetné možnosti výrazu tváře se dají hledat v přirozených, ale i karikaturních, projevech pocitů, nálad a emocí. Aby byl výraz tváře trefný, musí být s grimasou nakládáno zcela vědomě. Proto je vhodné procvičovat některé části tváře osobitě.

OČI

  • silný pohled, který putuje staccato zleva doprava a zpět; posléze zdola nahoru
  • koulení očima, nejdříve pomalu, pak postupně zrychlené – oči hledají extrémní pozice
  • pronásledování různých imaginárních předmětů očima: auto, míč po schodech, blechu, mouchu…

ČELO A OBOČÍ

  • uvolnění a zamračení čela
  • vysoké čelo/nízké čelo
  • obočí stažená k sobě a protažená do výšky
  • pantomimické zašívání tváře imaginární nití

PUSA

  • různé kroucení, špulení a stlačování rtů (líbání, foukání, cumlání, olizování, cvakání zuby)

Zrcadlo

Klaun-1 stojí nebo sedí čelem ke klaunovi-2. Klaun-1 předvádí vědomě grimasy, klaun-2 se stává zrcadlem a pokouší se všechno co nejdůvěryhodněji po klaunovi-1 opakovat.

TYPY NA KLAUNIÁDY

Sólo klauniády

Práce s jednou postavou klauna je mnohdy výkonnostně náročná pro samotného aktéra a časově zdlouhavá pro aktéry, kteří musí procesu tvoření přihlížet a čekat. Ale i to je považováno za formu učení.

Klaun žonglérem

Klaun se uvede jako nejlepší žonglér v okolí. Chce divákům ukázat žonglování se sedmi míčky. Začne jedním míčkem, který vyhazuje a chytá s největší soustředěností. Pak přidává míček druhý. Po házení s dvěma míčky (může mu to sem tam spadnout i do diváků) uvede žonglování se sedmi míčky. Vytáhne sedm míčku a žongluje tzv. kaskádu. Hluboká úklona. (Ve skutečnosti žongluje kaskádu jen s třemi míčky, protože pět míčků je sešito nebo slepeno dohromady.)

Klaun kouzelníkem

Klaun se prezentuje jako nejznámější kouzelník na světě, který umí nechat mizet věci v jeho kouzelnickém šátku. Šátek drží v obou rukách před sebou tak, že je vidět jeho nohy od kolen dolů. Zakryje nohy až po chodidla, pronese kouzelnou formuli a šátek zvedne do výše kolen. A kouzlo se povedlo, jedna noha zmizela. Po potlesku zakryje klaun zbylou nohu, pronese kouzelné zaklínadlo a šátek zvedá opět nahoru. Noha je zpět. Hluboká úklona.

Skupinové klauniády

Práce se skupinou klaunů v jedné scéně je vnímaná od aktérů velmi pozitivně, protože pocity studu a trapnosti jsou potlačené pocitem bezpečí a spolupatřičnosti ke skupině. Aktér se nestává středobodem pozornosti diváků, jak je tomu u sólo klauniád. Je ale potřeba mít na mysli, že i u skupinového výstupu by měl dostat prostor každý aktér.

Čištění uší

Klauni stojí v řadě vedle sebe. První v řadě drží v ruce skleničku s vodou. Poslední v řadě má v ruce skleničku prázdnou (v puse má tajně připravenou vodu na vyplivnutí). První klaun si nabere do pusy vodu a grimasami naznačuje, že si čistí celou hlavu zevnitř. Až má tento náročný úkon za sebou (a nenápadně vodu polkl), nakloní se ke klaunovi vedle sebe a přes ucho naplní jeho hlavu. Ten si také vyčistí hlavu zevnitř a posílá přes ucho souseda „vodu“ dál. Řetězec čištění končí u posledního klauna v řadě, který pak vodu vyplivne do skleničky.

Piknik

Klauni postupně přicházejí na scénu a sedají si na lavičku vedle sebe. Čekají a čekají. Přichází další klaun, který má v ruce pytlík s něčím lahodným. Sedá si mezi ostatní klauny, kteří nemají nic, kromě velkého hladu. Klaun s pytlíkem se samozřejmě nechce s nikým dělit. Najednou ho ale chytá pšikání, které končí obrovským kýchnutím přímo do pytlíku. Žádný klaun už nemá na tu dobrotu chuť, pytlík končí na zemi. Přichází poslední klaun, všechny zdraví, vidí pytlík na zemi, zvedá ho a s chuti se do něj pustí. Ostatní klauni znechuceně utíkají ze scény. Klaun se ukloní a za odchodu ze scény si pořád vychutnává obsah pytlíku.

# klauniáda, clown, número de clown, clown performance