KOUZELNICTVÍ (MODERNÍ MAGIE)

Na otázku: Co je kouzlení? by nejvýstižněji odpověděla starší odborná definice: „Kouzlení je správná forma demonstrace ošálení smyslů, která naprosto zpochybní zákony přírody námi denně prožívané.“  Vidět kouzelníkovo vystoupení na vlastní oči je pro každého diváka nezapomenutelný zážitek. Jak se ale cítí sám kouzelník? Co všechno musí umět, než se postaví před zvědavého diváka? Tyto otázky si zodpovíme po krátkém vhledu do kategorií „moderní magie“.

KATEGORIE MODERNÍ MAGIE

Moderní magie se dělí na několik kategorií (25):

Mikromagie
Tato kategorie se předvádí před menším obecenstvem, kde se kouzla odehrávají v těsné blízkosti diváka. Při tomto oboru se většinou kouzlí s kartami, mincemi a drobnými předměty.

Všeobecná magie
Kouzelnický obor, předváděn často s hudebním doprovodem. Kouzlí se s většími předměty a živými zvířaty, kouzelník má na jevišti obvykle i asistentku, která mu podává a připravuje rekvizity. Při všeobecné magii jsou běžná kouzla jako: Roztrhání a scelení novin, objevení hrdličky z šátků, objevení šátků z prázdné bedýnky, kouzla s barevnými péřovými květinami a rychlými převleky. Do tohoto oboru patří také jedno z nejstarších kouzel světa – Čínské kruhy.

Manipulace
Manipulace je obor, se kterým se nejvíc pracuje i v oblasti cirkusové pedagogiky. Při kouzlení záleží na šikovnosti rukou a odvádění pozornosti.  V tomto oboru se kouzlí s drobnějšími předměty, které kouzelníkovi dovolí s nimi „manipulovat“. Jedná se o různé druhy karet, provázky, mince, náprstky, dřevěné kuličky, svíčky, květiny, molitanové předměty, ale i mobilní telefony a kompaktní disky.

Iluze
V této kategorii jsou rekvizity největší. Předvádějí se iluze jako: useknutí ruky, propichování člověka v bedně, přeříznutí ženy v boxu, proměna ženy v jinou ženu, metamorfóza, objevení automobilu.

Dětská magie
Obor kouzlení zaměřený na děti – jedná se o směs více kouzelnických oborů, hlavním je však všeobecná magie. U dětské magie je velmi důležitá interakce s dětmi a tak jsou představení mluvená. Kouzlení bývá často doplňováno žonglováním s míčky, talíři či kužely, jako i tvarováním zvířátek z modelovacích balónků. Kouzelnické představení mívá většinou humorný charakter a u mnoha kouzel děti pomáhají kouzelníkovi na scéně.

Komická magie
Kouzelnický směr, který by měl v publiku vyvolat spíše smích, než úžas. Komická magie je spíše parodováním kouzelnického vystoupení a často bývá předváděna formou „kouzelník nešika“ nebo „nechtěná kouzla“. V komické magii však lze udělat i skvělé kouzelnické efekty a sklidit tak úžas diváků jako v jiných oborech. Kouzelník se snaží opakovaně předvést kouzlo, které stále končí fiaskem. Nakonec se ale stane nějaký velmi nečekaný kouzelnický efekt, který celou scénku zakončí.

Mentální magie
Mentalismus je magickým oborem, kde se využívají mnohé psychologické metody. Kouzelník neustále předstírá, že má opravdu nadpřirozené schopnosti. Jedná se o tajemnější kouzelnické triky, kdy kouzelník čte divákům myšlenky, pohybuje předměty či dokonce komunikuje s duchy. Častým kouzlem je uhodnutí čísla, na které divák myslí.

Pouliční magie
Tento kouzelnický obor se skládá z mikromagie a všeobecné magie, kouzlení se provádí přímo na ulici mezi lidmi. Pouliční magie je dnes velmi moderní, avšak je stará mnoho staletí – kouzelníci  často předváděli své umění na ulicích či na jarmarku. Nejznámější kouzlo z tohoto oboru jsou skořápky.

Karetní magie
Hlavní rekvizity této kategorie, které kouzelníci používají, jsou hrací karty různých druhů. Karetní magie je většinou předváděna formou mikromagie nebo jevištních manipulací. V karetní magii jsou častými triky nalezení divákovy karty v zamíchaném balíčku, přeměna karty v jinou, zmizení a objevení karetních vějířů, seřazení zamíchaného balíčku apod.

MODERNÍ MAGIE A CIRKUSOVÁ PEDAGOGIKA

V oblasti cirkusové pedagogiky se nejčastěji prolínají tyto kategorie moderní magie: všeobecná magie (kromě živých zvířat), manipulace, iluze a komická magie. Aby proces výuky kouzelnického umění neztratil na kvalitě, jsou kladeny nemalé nároky nejen na samotného lektora, ale i na vybavení potřebným materiálem, pomůckami a nakonec i zakoupenými kouzly. Nahlédněme tedy pod víko kouzelnického kufru a poodhalme jeho základní vybavení.

Tajemství kouzelnického kufru

Proces výuky kouzelnictví je z velké části závislý na vybavení kouzelnického kufru, který by měl obsahovat široké spektrum kouzel a pomůcek. V dnešní době, včetně několika odborných literatur na téma kouzlení, lze pomoci internetu zcela zdarma nalézt vysvětlení libovolného triku. Dále existuje spousta internetových obchodů, kde je možno kouzelnický trik koupit včetně návodu. Koupit „kouzlo“ není levná záležitost, nabízí se ale možnost, jak si některé triky vyrobit svépomocí.

Nejlepší triky jsou dobře střežená tajemství a mají dokonce vysokou finanční hodnotu. Některé základní principy a jednoduché triky se už často prozradily, ale i přesto je většina nových kouzel založena na starých:

• Mnohé kouzelnické vybavení má dvojitá dna nebo skryté kapsy. Často se využívá i zrcadel či černého kabinetu.
• Na scéně nebo ve stole mohou být skrytá propadla.
• U levitace jde hlavně o dobré skrytí lan nebo podpor, speciální tvary podpor umožňují obkroužit zdánlivě celé tělo.
• Pro zraňování se mohou používat zasouvací čepele. (Tato metoda je ovšem spíše amatérská.)
• Při oddělování za různé části těla mohou zaskakovat figuranti či umělé napodobeniny údů.

Pedagog a průprava kouzelníka

Na rozdíl od kouzelnického kufru, který je plný věcí a věciček, musí být pedagog kouzlení nositelem alespoň základních zkušeností kouzelnického umění. Bez osobní praxe se toto umění předává velice těžko. Každému pedagogovi mohou být nápomocna pevně daná pravidla, neboli „kouzelnické desatero“, které slouží jak k poučení, tak ke správnému provozování tohoto umění. Skupina účastníků, se kterou pedagog pracuje, by měla být s těmito pravidly seznámena.

Kouzelnické desatero

Pravidlo první
Žádné kouzlo nepředvádíme dříve, než jsme si jisti, že plně ovládáme jeho techniku. Předvedení musí být nenucené a nenásilné. Každé kouzlo je potřeba předem naprosto dokonale nacvičit, než ho předvedeme prvním divákům. Při nacvičování kouzla je užitečné postavit se před zrcadlo nebo nahrát si zkoušku na videokameru. Kouzlo uvidíme přesně z toho pohledu, jako je uvidí diváci. Zrcadlo a kamera jsou navíc kamarádi, kteří ukážou chyby, ale nikomu jinému je kromě nás neprozradí. Nenechte se nikdy přemluvit, abyste ukázali kouzlo, které nemáte ještě perfektně nacvičené.

Pravidlo druhé
Procvičujme si pečlivě slovní doprovod. Je to důležitá zbraň, protože na ní záleží stejně jako na dokonalé technice předváděných kouzel. Mluvené slovo také často odvádí pozornost od našich rukou. Diváci se soustředí na vyprávění nebo na položenou otázku a my tuto chvíli můžeme využít k provedení potřebného hmatu, který by diváci neměli vidět. Upozorňujeme diváky, aby se na něco soustředili, odvádíme přitom ve skutečnosti jejich pozornost jinam.

Pravidlo třetí
Nikdy předem neprozrazujeme, jaké kouzlo budeme předvádět a jaké kouzlo bude poté následovat.

Pravidlo čtvrté
Žádné kouzlo nikdy neopakujeme dvakrát po sobě. Pokud provedeme nějaké kouzlo dvakrát, musí být při druhém provedení použita jiná technika nebo musí být zakončeno jiným efektem. Zabráníme tím divákům, aby poznali princip kouzla.

Pravidlo páté
Předváděná kouzla budou vždy působivější, pokud spojíme několik kouzel dohromady a uděláme z nich ucelené vystoupení. V jednom představení nikdy neprovádíme více kouzel o stejné nebo podobné podstatě a efektu.

Pravidlo šesté
Není vhodné předvádět za sebou více kouzel se stejným předmětem. Všechny rekvizity musíme mít předem připravené, nesmíme pro ně odbíhat jinam, tím bychom pokazili celý dojem z vystoupení a dali bychom také divákům čas na přemýšlení nad podstatou kouzla.

Pravidlo sedmé
Celé představení musí být pečivě připraveno, musíme si pamatovat, jak jdou kouzla po sobě. Sled jednotlivých kouzel musí být rychlý a na závěr si necháme nejpůsobivější kouzlo.

Pravidlo osmé
Každé kouzlo, i to, které jsme již předváděli, musíme jednou za čas procvičit. Kouzlo si připomeneme a získáme v jeho předvádění větší praxi.

Pravidlo deváté
I přes četné cvičení se občas z počátku stane, že se nám kouzlo nepodaří. V takovém případě je třeba zachovat chladnou hlavu a nenechat se neúspěchem odradit. Na nepodařené kouzlo neupozorňujeme a neomlouváme se za něj.

Pravidlo desáté
Žádné kouzlo nikdy divákům neprozrazujeme, každé kouzlo prozrazením ztrácí svou cenu. Divák má přirozenou tendenci odhalit vědomě i podvědomě kouzelnické záhady a tajemství. V případě, že se mu to podaří, je ve většině případů zklamaný a někdy se cítí dokonce podvedený. A proto se kouzla samozřejmě neprozrazují. 

Závěrem této kapitoly však několik jednoduchých triků, které patří k základním manipulačním technikám, prozradíme.

Tipy pro triky, triky pro tipy

Tipy pro manipulaci s provázkem

Vysvětlení: Kratší část provázku zůstane po mírném propnutí směrem nahoru stát, hodně však záleží na citlivé balanci levé ruky, která nenápadným pohybem palcem tento efekt zruší.

Vysvětlení: Oba konce provázku jsou po celou dobu schovány v pěsti levé ruky. Pravá ruka svým pohybem vytváří efekt spojeného provázku, který se posouvá a nemá žádný konec.

Vysvětlení: Prezentovaný uzel je předem připraven, jedná se o uzel falešný, který je možné rozuzlit prsty jedné ruky.

Tipy pro manipulaci s míčkem

Následující manipulace můžeme provádět v míčkem pingpongovým, molitanovým, s mincí či jiným drobným předmětem.

Vysvětlení: K zásadnímu momentu dochází u přebírání míčku do levé ruky. Ta míček přebírá jen fiktivně, míček je schován do pěsti pravé ruky. Když se pak prezentuje zmizení míčku z ruky levé, vkládá pravá ruka míček do kapsy od saka nebo od kalhot. Tak je možné ukázat obě ruce prázdné.

Vysvětlení: Při vkládání míčku do pusy si jej kouzelník nenápadně sevře do své pravé pěsti, ukazovák pravé ruky odvádí pozornost na žvýkající pusu, kouzelník dává ruce v bok a tím přitlačí míček ke svému pravému boku, pozice vypadá nenásilně, při náhlém kýchnutí bere kouzelník pravou rukou míček a přikládá jej k nosu, pak stačí míček nenápadně upustit.

Vysvětlení: Druhý bonbón, který vypadá stejně jako ukazovaný bonbón, je schováván pod malíčkem, prsteníkem a prostředníkem pravé ruky. V momentě, když kouzelník vkládá do dlaně levé ruky ukazovaný bonbón, vloží tam s ním zároveň i ukrytý bonbón, přičemž šikovně sevře levou ruku v pěst.

Tipy pro manipulaci se šátkem

DALŠÍ CESTY

Pravidelným tréninkem si jistě osvojíte zručnost nezbytnou k provádění drobných manipulací. Postupně se pak můžete pouštět do stále složitějších triků nebo „přivonět“ i k jiným druhům magie. Inspiraci můžete nalézt v mnohých knihách či na internetu. Jakmile pochopíte základní principy, nic vám již nezabrání improvizovat, vymýšlet a vyrábět vlastní kouzla a triky.

# magic tricks (tutorial), zaubern, tutoriel magique